Domů » Rozjímání » Příspěvky » Imigranti a evropská půda

Imigranti a evropská půda

Evropská půda nebyla nikdy v historii k dispozici zadarmo. Ve skutečnosti jsme za ni platili cenu nejvyšší, cenu krve. Každý si jistě vzpomene na řecko-perské války, bitvu u Tours, turecké výpady do Evropy a celou řadu dalších podobných událostí.

Naši evropští předkové si velmi dobře uvědomovali důležitost svého vztahu k jimi osídlené půdě. Půda plodí. Skrze půdu jsme živi. Od pradávna jsme s ní svázáni, duchovně i pokrevně. Doslova.
Půda je prostor, který nám odkázali naši předkové a my jej máme zase předat našim potomkům. Nesmíme dopustit, aby byl význam tohoto odkazu nedoceněn, nebo dokonce zapomenut.

Pro ty, kteří obětovali své životy pro evropskou půdu, není většího opovržení než uvržení památky jejich odkazu do zapomnění. Je velkou ostudou, že se tento jev v posledních desetiletích děje.

Pokud zapomeneme na význam obětí, pokud nebudeme schopni docenit smysl položených životů, pak nás nečeká nic dobrého.

V minulosti Evropané neváhali obětovat to nejcennější, co měli – totiž svůj život, při obraně vlasti. Prolévali krev svou, prolévali krev nepřátel. A byla to právě krev našich předků, která zavlažila evropskou půdu. Byla to právě jejich krev, která nám umožnila vytvořit překrásnou kulturu, vědecký pokrok a slávu. Krvavým odkazem našich předků jsme se i my stávali silnými!

 

IMG_20150916_184540

 

Štíty, meče a kopí tvořily hradbu, jež chránila naše území, a vetřelci, jež se po staletí pokoušeli vtrhnout do Evropy, se o tuto hradbu pravidelně rozbíjeli.

A dnešní časy? Dnešní časy se vysmívají obětem. Dnešní časy se vysmívají síle a bojovému duchu. Humanisté, internacionalisté, milovníci lidských práv a levice, židokřesťané, oikofobové, xeno- a islamofilové a další rozvrtávají ochranný val okolo Evropy. Skrze média se jejich jedovaté a nakažlivé ideje šíří jako mor. Kdyby za hranicemi Evropy existovaly skupiny, které by usilovaly o zničení (či změnu) Evropy, nemohlo by nás to příliš překvapit. Mnohem horší je skutečnost, že naši nepřátelé žijí mezi námi. Tento plevel nemilosrdně svazuje naše ruce a znemožňuje nám dýchat. Brání nám v tom, abychom byli tím, kým uvnitř jsme.

Jestliže má matka (zcela logicky) mnohem procítěnější vztah se svým vlastním dítětem než s dítětem cizím, jestliže rodinné vztahy budou ve velkém počtu případů vždy pevnější než vztahy mezi jedinci pokrevně nespřízněnými, jak je tedy možné, že je řada Evropanů schopna upřednostňovat cizí národy? Jak je možné, že politici v čele evropských národů upřednostňují práva imigrantů před právy vlastního lidu?dub

Náš vztah k vlastní identitě (národní i rasové) se ztrácí. Umírá.

Nelze vkládat důvěru do vlády, nelze věřit médiím. Sami se zamysleme nad tím, jak asi budou vychovávány naše děti ve školách v průběhu následujících let. Nezanedbávejme rozmluvu s nimi, připomeňme jim jejich evropskou identitu. Média ani učitelé to za nás neudělají.

 

Nemůžeme dále ignorovat úsilí těch, kteří tu byli před námi. Nedovolme, aby byl zapomenut jejich odkaz.

Vždyť žijeme z jejich krve a je naší povinností bránit půdu, pro kterou umírali!

 

Sílu!
Ruthar