Domů » Rozjímání » Příspěvky » Na sever od Říma

Na sever od Říma

Lid lesní říše ve své náruči objímá
kouzelné kraje tam na sever od Říma.
Zde březové háje jsou matčiným pohledem,
jenž v zimách bohatství ukrývá pod ledem.
Ta tvář s přenádherným a rozmanitým vzhledem
radostně opěvuje věčnost, když je zahalena sněhem
snášejícím se z hlubin jen horskými štíty viděných.
Kde skály tvoří pukliny a změť zásvětních rýh,
vyvěrá tajemný šepot a zpěv nepochopených slok
ze starých – zmizelých časů ztrácejících se každý rok,
co znovu pečlivě zamíchá vlčí vytí a medvědí řev
a přivede na svět děti, jež podědí cit skrze krev,
kterážto listy dubů a líp samotnými Bohy posvěcena byla
s příměsí halícího mrazu rod s touto zemí navždy zasnoubila.
 
                                                                                                     Ruthar