Domů » Rozjímání » Příspěvky » Nenávist a láska

Nenávist a láska

Láska i nenávist hrají významné role. Vystupují ve stavech, vztazích a emocích.

Nenávist a lásku lidé často vnímají jako dva protipóly. Jako kdyby se princip lásky s principem nenávisti s určitou samozřejmostí vzájemně vylučovaly. V takovém případě by se nám pak jevily dvě různé a naprosto odlišné cesty. Cesta lásky a cesta nenávisti.

Křesťané se nás snaží přesvědčit o tom, že nejvyšší hodnota je láska (samozřejmě v tom slova smyslu, v jakém se jim to nejlépe hodí), humanisté neoddělují lásku od soucitu a lidé namlouvající si, že se zabývají duchovnem se ohání výroky typu: „všechno je láska“.

Naproti lásce pak stojí nenávist, která má představovat její pravý opak. Nenávist je tedy považována za cosi naprosto zlého, zavrženíhodného a nesmyslného.

Je tomu skutečně tak? Jedná se o jasné protiklady? Opravdu se láska a nenávist od sebe tak hodně liší?

Projekt NS

Faktem je, že člověk posílený láskou může mnohé dokázat. Láska mu dá energii i odvahu. Láska mu dodá víru, sebedůvěru, naději i odhodlání, motivaci. Láska mu dá sílu. Láska může být vysokoenergetickým palivem či maximálně kvalitní energií. Láska může do určité míry zúžit spektrum vnímání a cítění na sebe samu. Ale nemůžeme snad to samé říci i o nenávisti?

Vždyť i nenávist může člověka posílit, dodat mu energii, odvahu, víru, sebedůvěru, naději, odhodlání, motivaci a sílu. I nenávist může člověka nabít maximálně kvalitní energií. A stejně tak jako láska – i nenávist může do určité míry zúžit spektrum vnímání a cítění na sebe samu.

Pokud člověk bude milovat spravedlnost, je pravděpodobné, že ucítí nenávist (zde by jistě bylo lepší použít spíše slova odpor, neboť slovo nenávist v tomto kontextu působí až příliš krajním dojmem, avšak v rámci smyslu úvahy u něj zůstanu v tomto i v dalších případech) vůči křivdě či bezpráví.

Pokud člověk bude cítit lásku ke zdraví, může cítit nenávist k nemoci.
Pokud člověk bude cítit lásku ke své kultuře, může cítit nenávist k tomu, co jeho kulturu ničí.

Pokud člověk bude cítit nenávist k člověku, který jej zradil, může cítit lásku k člověku, který mu zůstal věrný.
Pokud člověk bude cítit nenávist ke stresu, může cítit lásku k pohodě.

Ve zmíněných případech je samozřejmě klíčová aktivita či inaktivita lásky nebo nenávisti. Jestliže totiž člověk miluje svou kulturu, nemusí automaticky pociťovat vůči kulturám cizím nenávist. Ovšem ta se může objevit v případě, že na obzoru vyvstane hrozba, jež kulturu zmíněného člověka ohrožuje.

Jestliže se do někoho zamilujete, pak bude jen logické a naprosto přirozené, že se dostaví nenávist vůči tomu, kdo by chtěl vaší milované osobě ublížit.

Projekt NS

Někteří lidé tvrdí, že mezi láskou a nenávistí je jen jeden malý krok.

A skutečně, stačí velmi málo k tomu, aby se jedno změnilo v druhé.

Nenávist s láskou spojuje mnohé. Ve skutečnosti jsou spíše provázané. Jestliže je přítomna jedna, bude přítomna i druhá. Zatímco jedna může být aktivní, druhá může být pasivní. Můžeme to vnímat jako hru ledu a ohně. Zatímco láska plane, nenávist dřímá kdesi v ledu. A naopak. Jestliže plane nenávist, láska v ledu spočívá.

Jedna je svázána s druhou, takže je dokonce možné tvrdit, že láska není opakem nenávisti. Stejně tak nenávist není opakem lásky.

 

Tudíž by nemělo smysl striktně oddělovat jedno od druhého, neboť láska i nenávist mají jednu a tu samou esenci. Spojuje je jedna a ta samá podstata. Láska je nenávistí a nenávist je láskou.

Sílu!
Ruthar

Poznámka: Jen pro zajímavost. Červená barva bývá tradičně považována za barvu lásky. Je však také spojena se zuřivostí, hněvem, vztekem a jistě také může mít vztah k nenávisti, což patrně nebude náhoda.