Domů » Rozjímání

Zamyšlení

Genetika, předkové, věda…

     Dnešní věda má velmi široké možnosti.Například v oblasti oboru genetiky lidem nabízí rozbory jejich DNA k různým účelům. Tyto rozbory mohou sloužit k vytvoření ideálního stravovacího plánu nebo k ověření otcovství či k celé řadě jiných účelů. Jedním z nich je třeba možnost zjistit, odkud pocházeli předkové určitého jedince. Taková možnost jistě osloví mnohé vlastence a také každého, kdo se zajímá o své kořeny a o historii.

     Zdánlivě by se mohlo zdát, že tento vědní obor umožňuje upevnit vztah daného jedince k jeho národu, kultuře, rase či půdě, ale kdo dnes může tvrdit, že by právě na tyto hodnoty kladla současná věda důraz?

     Podíváme-li se na internetové články, které se této problematiky týkají, zjistíme, že mnohé z nich jsou psané vyloženě účelově a určitě ne tak, aby zmíněné hodnoty podporovaly. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Tyto články „postavené“ na genetice většinou tvrdí, že naši předkové pocházeli z úplně jiných krajů, než předpokládáme, (např.) že skoro nikdo nemá právo zvát se Čechem, protože jím nikdo fakticky „čistě“ není a tak podobně…

Účel je jasný: definitivně podrýt vztah jedince k jeho národu, rase, Číst dále

Barbarství a civilizace

„Cimmeřan se rozhlédl okolo sebe, znovu zmaten výbuchy zlomyslného

smíchu, které vyvolala Kothiáncova jízlivá poznámka.

Conan na této poznámce neshledával celkem nic veselého a žil v

civilizovaném světě příliš krátce na to, aby pochopil křivolaké myšlení

civilizovaných lidí. Ti jsou bezohlednější, méně čestní a proradnější

než kterýkoliv divoch. Civilizovaní lidé jsou totiž mnohem větší

hrubci a hulváti, protože vědí, že takoví v zásadě mohou být, aniž

hrozí nebezpečí, že jim za to někdo rozetne lebku.

Robert Erwin Howard

 

     Je velmi pravděpodobné, že dnešním civilizovaným lidem by mohl výše uvedený úryvek z díla Roberta Erwina Howarda připadat poněkud příkrý a brutální, přesto je však velmi výstižný, zejména pro naši civilizaci. Zamyslíme-li se nad podstatou takzvané civilizované společnosti a podstatou společnosti barbarské, můžeme zpozorovat jistě řadu rozsáhlých rozdílů, avšak pro následující řádky zůstaňme u příkladu, který Howard v tomto úryvku nastínil Číst dále

Pochoduj, nebo zemři!

Ódin, Sigurd, Brynhild a Tolkien

Sigurd & Brynhild (a Ódin)

Otcův Ódin si zachoval starobylý charakter postavy, která shromažďuje ve Valhalle své „vyvolené”, aby mu stáli po bohu při Ragnaröku; v Písni o Vöslunzích se staví proti Sigurdovu otci, Sigmundovi, v poslední bitvě ho odzbrojí, takže Sigurd, je zabit. Severské legendární pojetí má za to, že Ódin, nespolehlivý, obojetný a zlomyslný, který baží po svárech mezi příbuznými, staví se vposledku proti svým oblíbencům a potírá ty, které vyzdvihoval, že tento Ódin má pro své jednání důvod: potřebuje mít své nejbližší, své favority ve Valhalle v den Ragnaröku.

Ale z neobvykle složitého souboru představ, které obklopují Ódina v severském dávnověku – nasvědčujících o mnoha vrstvách proměnlivých přesvědčení a symbolických významů – v otcově díle vyvstává bůh, která má jen málo společného se zákeřným, zlověstným a neuchopitelným božstvem starobylých textů: bohem války, pánem Valkýr; bohem vyvolávajícím šílenství, zasvěcencem, pánem šibenice; bohem, jenž obětoval sám sebe, mistrem obscénních čar, inspirátorem básníků, schopným měnit podobu, jednookým starcem, nespolehlivým přítelem, obětí Vlka v Poslední den. Je spíš tím, kdo je „obtížen věděním” a putuje v „předtuše běd”, Číst dále

Svatobor – Hudební projekt

O Svatoboru

Svatobor“ je sólový hudební projekt pohybující se na rozmezí několika různých žánrů. Účelem hudby, v níž se objevují zejména metalové, folkové a ambientní prvky, je vytvoření atmosférického celku, který má svým působením nabídnout prostor představivosti.MLHA - ROZSAH

Z holistického hlediska je pro Svatobor naprosto klíčový důraz na fantazii a na vnímání atmosféry, neboť jak duchem jednotlivých skladeb, tak duchem celých alb jsou představy a obrazy ze srdce Evropy, které se otiskly v čase i přírodě samotné a nikdy zcela nevymizely.

Číst dále

Trpaslíci v severské mytologii a Nibelungové

V Nibelungenlied je poklad spojen se skřetem (trpaslíkem) a s jeskyní v hoře. Jaký význam mají trpaslíci – dvergové [dwarves]?

V severské mytologii se v mytologických básních Eddy i v pojednání Snorriho Sturlusona střetáme s mnoha roztroušenými zmínkami a poznámkami o menších bytostech nesmírně bohatého a rozmanitého pohanského nadpřirozeného světa. Všechno dohromady je to nepřehledné; kdysi bezesporu existoval celý svět představ o těchto bytostech, který je nyní téměř úplně ztracen. Pokud však nezapomeneme, že Snorri psal ve třináctém století a za ním se táhnou staletí nezaznamenaných, rozmanitých a proměnlivých představ, můžeme si všimnou toho, co říká, totiž, že existují světlí álfové, Ljósálfar, a temní álfové, Dökkálfar. Světlí álfové sídlí na skvostném místě nazývaném Álfheimr (domov álfů, svět álfů), ale temní álfové „bydlí v zemi a ti se od nich [světlých álfů] odlišují vzhledem a ještě více povahou. Světlí álfové jsou na pohled jasnější než slunce, kdežto temní álfové jsou černější než smola.”

Pokud to nyní můžeme posoudit, mezi skandinávskými temnými álfy, černými jako smola a žijícími pod zemí, a Dvergar, dvergy [dwarves]*, se zdá být malý rozdíl; Snorri dokonce, a ne jednou, mluví o dvergách jako o obyvatelích Svartálfaheimu, země černých** álfů. Dverg Andvari, původní vlastník Fáfniho pokladu, podle Snorriho bydlel v zemi černých álfů: tam přechovával svůj poklad ve skále a tam ho polapil Loki.

Můžeme se stručně zmínit o charakteristických rysech dvergů ve staré severské literatuře. Jsou především mistrní řemeslníci, tvůrci úžasných pokladů a podivuhodných zbraní. Ty nejproslulejší předměty v severských mýtech byly vyrobeny dvergy: Ódinův oštěp Gungni, Thórovo kladivo Mjölni a Skíðblaðnir, loď boha Freye, která unesla všechny bohy, ale byla vyrobena tak důmyslně, že ji bylo možné složit jako šátek a uložit do váčku.

Dvergové vždycky žili pod zemí nebo ve skalách (ozvěně se říkalo dverg-mál, řeč dvergů) a měli obrovské znalosti. Pokud je venku zastihl východ slunce, zkameněli. V Eddě je báseň Alvíssmál [Píseň o Alvísovi], ve které bůh Thór klade mnoho otázek dvergovi Alvísovi („Vše-moudrému”); Thór ho nutil odpovídat na otázky tak dlouho, až vyšlo slunce. Báseň končí Thórovým zvoláním: „Dvergu, jsi upii dagaðr”, „jsi zadněný” [dayed-up], dostihlo tě slunce.***

Myšlenkový sled, který z tohoto všeho vyplývá, vede k jasnému závěru. Temní álfové, černí jako smola, a dvergové, v severské mytologii úzce spříznění, pokud ne totožní, strážci pokladů v jeskyních a skalách; Alberich a Andvari; původ jména Nibelungů související se slovy pro „tmu”; Hagenův „álfský” zrod jeho temná postava připomínající trolla v Sáze o Þiðrikovi. Podle této teorie byli Nibelungové původně právě toto: bytosti tmy, temní álfové nebo dvergové, a Siegfried/Sigurd jim uloupil jejich velký poklad.

 

*          Český překlad Snorriho Eddy používá důsledně výrazu „skřítek” – pozn. red.

**        Christopher Tolkien i zde používá spojení „temní elfové”, přestože originální názvy, jež cituje, se liší: Dökkalfár vs. Svartálfar(heimr); opět se držíme znění českého překladu Snorriho                       Eddy – pozn. red.

***      V českém překladu „Skřítku (…) příchod tě překvapil dne” – pozn. red.

 

Zdroj: J. R. R. Tolkien – Legenda o Sigurdovi a Gudrún (Editor Christopher Tolkien)

Hamingja

Sté přeložené video od Varga Vikernese a důležitá myšlenka!

Adolf Hitler a opera Rienzi

Chráněno: Nejsme křesťané, nebudeme muslimové…

Požadovaný obsah je chráněn heslem. Pokud jej chcete zobrazit, zadejte prosím nejdříve heslo:

Fysis Zimy (Videoklip)