Domů » Rozjímání » Page 2

Zamyšlení

Rozjímání blízké psychologii – část 2. – současný stav

Na internetu je možné najít značné množství rozhovorů s psychology a psychiatry (nebo také přímo jejich přednášky). Není výjimkou, když se takový rozhovor stočí k situaci v České republice a jak to v ní s těmito obory vypadá (ať už z hlediska jejich fungování v našem státě či z hlediska povědomí a edukace veřejnosti, pokud jde o jevy související s vyhledáváním pomoci odborníka – psychologa či psychiatra).

Současný stav

Odborníci, zdá se, mnohdy kritizují současný stav oborů zaměřujících se na psychiku u nás i vztah širší veřejnosti k nim, a vyzdvihují úroveň psychologie i přístup lidí v otázkách duševního zdraví v USA a západní Evropě. Naší společnosti je ohledně celého problému vytýkána nízká informovanost a předpojatost. Řada lidí trpících duševními obtížemi mnohdy neví, kam se obrátit a jak problém řešit. Doprovodným jevem k tomu bývá strach ze společenského stigmatu. Svým způsobem je možné chápat potřebu psychologů v naší zemi inspirovat se Západem, ale zkusme se na věc podívat i z jiné perspektivy.

Rozjímání blízké psychologii - část 2. - současný stav

Je vize blízké budoucnosti, kde drtivá většina občanů dochází na pravidelná sezení s psychologem nebo kde skoro každý bere antidepresiva, správná? Má takto vypadat vyspělá společnost? Nebo je něco špatně? Není jádro celého problému někde jinde? Není lepší pokusit se najít jinou cestu k řešení?

Číst dále

Rozjímání blízké psychologii – část 1. – úvod

Občas se v médiích objevují zprávy o tom, že (řekněme) v euroamerické společnosti vzrůstá počet lidí s duševními poruchami a také spotřeba antidepresiv. V Česku navíc údajně chybí mnoho psychologů a lidé čekají dlouho, než se k nějakému odborníkovi dostanou.

Je jasné, že ve společnosti se vždy nacházeli lidé s duševními potížemi, ale nabízí se otázka, proč v současném světě jejich počet tak rychle roste. Odborníci na takový dotaz mohou jistě podrobně odpovědět, ale pro další řádky postačí, když zmíním několik jevů, které se – dle mého názoru – na celé problematice značně a celkem logicky podílí.

Příčiny problémů

Domnívám se, že silným faktorem je podoba dnešní civilizace a života. Jistě, různé druhy duševních onemocnění se objevovaly vždycky, to se dá celkem bez diskuze prohlásit, ale už jen skutečnost, že nyní roste počet lidí trpících duševními poruchami, svědčí o tom, že je potřeba zkoumat podobu dnešní doby (civilizaci, společnost, životní styl, kulturu), abychom si mohli dát věci do souvislostí a vzájemných vztahů.

Rozjímání blízké psychologii - část 1. - úvod

Svou nezanedbatelnou úlohu sehrává dnes již takřka všudypřítomný internet a s ním záplava informací (většinou ne příliš povzbudivého charakteru). Skrze chytré telefony se lidé pohybují ve světě internetu téměř neustále, přičemž celý tento problém ještě zveličuje existence sociálních sítí.

Číst dále

Vize budoucích časů

Jak si představujeme budoucnost? Jak si budoucnost představovali naši dávní předkové? Je možné, že se jistá rovina představ o budoucnosti u dnešních lidí liší od těch, jež měli lidé v raném středověku, starověku či pravěku?

My – dnešní lidé – jsme lidé, kteří jsou svědky neustále probíhajícího technologického vývoje v jeho (zatím) nejjasnější záři. Není to zase tak dávno, co mobilní telefony připomínaly svou váhou i svými rozměry menší cihly. Dalo se z nich zavolat a napsat SMS. Brzy se však jejich tvary stávaly elegantnějšími, záhy jim zbarevněl displej a brzy dostaly do své výbavy první fotoaparáty. Jen pár let na to se z nich staly tzv. chytré telefony obohacené o širokou škálu funkcí, díky čemuž pronikly do každodenního života většiny lidí naší civilizace.

Číst dále

Kalokagathia – Klíč k moudrosti a síle

     V kulturách celé řady starověkých národů hrál určitou úlohu sport (resp. pohybové činnosti, které dnes jako sport chápeme). Sportovali dávní Sumerové, Egypťané, Chetité, Číňané a mnoho dalších národů, avšak nikde sport nedosáhl tak úžasného rozvoje a masové popularity jako v antickém Řecku, kde nepředstavoval jen nějakou okrajovou záležitost. Řekové sport zahrnuli do své kultury tak jako žádný jiný národ tehdejší doby. Rozšířili množství sportovních disciplín, zabývali se tréninkovými metodami a pořádali různé hry (spjaté s pohanskými náboženskými slavnostmi).

Odpočívající boxer. Bronzová socha v nadživotní velikosti od athénského sochaře Apollónia z 1. století před n. l. (Národní muzeum v Římě)

     Úspěšní sportovci, zejména vítězové olympijských her, se v řecké společnosti těšili obrovské úctě. Například olympijský vítěz zaujímal ve společenském žebříčku stejnou příčku jako slavný a úspěšný vojevůdce.

     Úvahami o sportu a tělesném pohybu se zabývali i tak proslulí filosofové jako Platón (zaznamenával tréninkové metody boxerů) či Aristotelés (sepisoval seznamy vítězů olympijských a pythických her).
Sport (a zájem o něj) byl zkrátka nedílnou součástí každodenního života dávných Řeků.

Číst dále

Vlk šedozraký

Vánicí zuřivou         bloudil osamělý
zraku vlk šedého.         Krokem šel pomalým,
smečku, již neztratil,         hledal, kde dalo se.
Každým na pouti dnem         naděje pozbýval,
hlavu k zemi klonil,         lovců už nebál se.
Přijal by od nich šíp,         rád by se v odrazu
čepelí zahlédl         ostrých a studených.
Sudbu mu jinakou         osud však připravil,
do želez když padl         a nohou zraněnou
život se vzdaloval,         smrt za ním nepřišla.
Okovů svíravost         padla před odvahou
dívky zlatých vlasů,         která se divoké
nezalekla šelmy.         Otevřela pouta
v bílé tmě vlk zmizel.         Stopy zavál rudé
čistý sněhový plášť         krajinu halící
v krajkový závoj         vzhledu kouzelného.
V kruhu se otočil         den s nocí studenou,
táhl se pomalu         vlk sudbou hnaný.
Křehl, v sníh bořil se         mrazem bičovaný,
slábl a hladověl,         spočinout nebylo
nikdy tak obtížné.         Choulil se, odcházel,
duchové zvali ho         do vlastní krajiny,
však jejich balady         krásný zpěv přehlušil.
Šedivé otevřel         oko ušlechtilé,
procitl ze snových         říší čarodějných.
Smečka nepočetná         kolem něj číhala,
kořisti lovu se         nepodobal její
vzhled ani pevný krok,         natož pak úmysl.
Blesky ledovými         samotář štvaný
smečkou byl přizvaný         k pouti a společným
lovům a přátelství.         Vyšel s ní vánicí,
hravý byl jeho skok.         Rodiny vážil si
nové tak oddaně,         věrně ji zaplatil,
proléval za ni krev,         díl měl spravedlivý
z kořisti lovené.         Samotářem nebyl
pro všechny dny další.         Usmálo se slunce.
Mohyla sněhová         tak zela prázdnotou.

 

Ruthar, podzim 2018

Tabu

    Když „je něco tabu“ znamená to jednoduše, že se o tom nemluví, není tomu věnována pozornost. Ale v době, kdy mají média velkou sílu zaměřit se na určité téma a věnovat mu pozornost opravdu vytrvale a silně, leccos přestává být tabu. Aktivisté ze všech možných skupin společnosti se každou chvíli snaží něco odtabuizovat. Do myslí většiny lidí se snadno dostávají určité typy myšlenek, jež mají tendenci být považovány za správné, aniž by prošly kritickým hodnocením. Jednou z nich je i představa týkající se detabuizace. Tato představa říká: „Není dobře, když je něco tabu.

     Ve skutečnosti však některá témata tabu jednoduše být mají, přičemž je jejich tabuizace dána vývojem společnosti Číst dále

Propast – nová povídka

Propast je mysteriózně laděná povídka, kterou jsem před časem napsal. Přeji příjemné čtení!
Ruthar ze Svatoboru, podzim 2018

Propast, Ruthar ze Svatoboru

Kult Chladné Noci (2018) – nové album

     Album „Kult chladné noci“ vychází v září roku 2018. Obsahuje celkem deset skladeb (sedm s vokály, tři bez vokálů), jejichž souhrnná délka je 51 minut a 39 sekund. Album navazuje na předchozí alba. Texty jsou opět inspirovány především pohanstvím, bájemi a mýty (zejména skladba Bájesloví*) a také historií (skladba Ženy vznešené). Text skladby „Píseň odcházejícího“ je v podstatě zhudebněný básnický projev jednoho z umírajících hrdinů mé připravované knihy. Více než dvanáctiminutová skladba „Návštěva podsvětí“ má zase meditačně-hypnotizační charakter, což je patrné z délky skladby, její prohlubující se tendence i ze samotného textu.

Texty jednotlivých skladeb lze nalézt ZDE
Album je možné poslechnout si na YouTube (a to i v instrumentální verzi – ZDE).
Stáhnout si jej můžete ZDE.

 

*Skladba Bájesloví propojuje mýty, báje a pověsti různých evropských národů. Nachází v nich slavné a ušlechtilé činy a zaměřuje se na jejich význam a přínos. Především je však staví do světla celku a vytváří mezi nimi spojitost, souznění a bratrství. 

Kult chladné noci – básně/texty

Ženy vznešené

Ref:
K dálnému obzoru modré oči se upínají.
Vítězstvím Římanů celá krajina se otřásá.
Vítr si pohrává s prameny žlutých kadeří,
o nezlomných ženách hrdých píseň slavnou navždy vypráví.

Porážka bolí jak umírání,
vidina otroctví pařáty zatíná
do srdcí vznešených, Číst dále

Jak vnímám pohanství

     Renesance pohanství, kterou zažíváme, dává pohanství mnoho tváří. V podstatě bez nadsázky lze tvrdit, že si každý, kdo se k pohanství nějakým způsobem hlásí, vykládá pohanství svým vlastním způsobem. Každý v něm vidí něco jiného a každý si od něj slibuje něco jiného.

     Někdo zkoumá každodenní život pohanských Evropanů a snaží se přenést prvky ze života svých dávných pohanských předků do svého vlastního života. Pro někoho jsou důležité oslavy pohanských svátků, obřady, setkávání se s lidmi se stejným zájmem. Někoho zajímá magie a duchovní složka pohanství. Jiný si pohanství zase spojuje s hudbou a různými hudebními akcemi. Někdo se k modlí k bohům, někdo přináší oběti, úlitby. A tak podobně. U řady pohanů se asi většina z uvedených příkladů i různě prolíná.


     Osobně vnímám pohanství především v následujícím kontextu. 

Krajina

     V mých představách je pohanství jednoznačně spjato s krajinou a přírodou obecně, neboť právě tvář krajiny je tím, co přetrvává věky a překonává čas.
     Na kopce, na které jsem stoupal, stoupali i Číst dále