Články
Když si nepřátelé prokazují úctu
Někdy nás – ve starých příbězích – může překvapit, jak spolu v minulosti vzájemně jednali nepřátelé. Často přitom můžeme udiveně pokyvovat hlavami a divit se. Většinou nám totiž připadá neuvěřitelné, že by se v současném světě a v současné době dokázal někdo zachovat tak jako slavní velikáni historie či hrdinové z mýtů.
Naopak se někdy zdá, že moderní výklady historických událostí a činů nebo výklady duchovního světa dávných lidí jsou čím dál tím povrchnější, zkratkovitější a jednodušší. Jako kdyby nedocházelo k prohlubování našeho vědění o daném jevu, ale spíše k trivializaci našeho poznání způsobené takovým výkladem, jenž má být pro moderního člověka co nejsnazší k pochopení.*
Ještě než se dostaneme k samotnému fenoménu týkajícího se vzájemných vztahů nepřátel, je zapotřebí odbočit stranou a opodstatnit význam následujícího textu kontextem, v němž je užitečné daný jev sledovat. Lidé mají přirozenou tendenci idealizovat si časy minulé a současně si stěžovat na dobu přítomnou, ovšem to automaticky neznamená, že lidé byli napříč časem vždy a ve všem úplně stejní. Je sice zřejmé, že v některých ohledech je k určitým činům a postojům vedly stejné pohnutky, ale nelze toto tvrzení dogmatizovat a generalizovat. Chování člověka je sice značně ovlivěno jeho výchovou, osobností (archetypem) či temperamentem, ale důležité je také sociální prostředí, v němž se daný člověk pohybuje, a konkrétní situační podmínky. Pak lze pozorovat rozdíly u různých civilizací, kultur či národů, sledovat jejich hodnotové žebříčky, mentalitu, úroveň kultury a obecně to, na co kladly důraz.
Zaobírat se studiem minulých časů, historie, mýtů, bájí, pohádek a folklóru není důležité kvůli tomu, abychom si idealizovali minulost, ale kvůli tomu, abychom objevili jednotlivé nitky velkých pavučin moudrosti, která se ukrývá v dávných příbězích, neboť právě ty nás mohou nasměrovat k tomu, co můžeme považovat za skutečně dobré, moudré a ušlechtilé.
Tomu zas odvětil na to kmet Priamos podobný bohům:
„Jestli mi dovolíš tedy dát slavného Hektora pohřbít,
pak by ses, Achille, velmi nám zavděčil takovým skutkem.
Víš přec, jak ve městě všichni jsme sevřeni, daleko máme
dříví přivážet z hor, a Trójané velmi se bojí.
V paláci po devět dní chcem nad mrtvým žalostně truchlit,
v desátý den ho pohřbít a lid by se účastnil hodů,
v jedenáctý pak den bychom mohylu vztyčili nad ním,
v dvanáctý den zas budem dál bojovat, je-li to nutné.“
Slavný Achilleus rychlý ho nato zas oslovil takto:
„Priame starče, i to ať stane se, ty jak to žádáš:
zadržím po celou dobu, jak poroučíš, půtky a boje.“
Takto promluvil k němu a v zápětí uchopil starci
Achilleus pravou ruku, tak aby se v srdci už nebál.
Tam tedy, v předsíni stanu, si oba dva ulehli k spánku,
s hlásným Priamos král, dva mužové rozvážné mysli,
avšak Achilleus sám spal v zákoutí pevného stanu,
kde si pak ulehla k němu i překrásná Brísova dcera.
Homér – Ilias, Zpěv XXIV.
V uvedeném úryvku z Homérovy Iliady, v němž achájský válečník Achilleus hovoří s trojským králem Priamem, se zaměřme na způsob, jakým spolu nepřátelé jednají. Nejenže spolu rozmlouvají s úctou, ale Achilleus vychází králi Priamovi vstříc. Dovolí mu odvézt si tělo jeho syna Hektora, a ještě ho navíc ujistí o tom, že mu poskytne čas, který Priamos žádá k pohřbu trójského reka, k truchlení a k vykonání náležitých zvyklostí. Jistě lze namítnout, že zmíněný úryvek nezachycuje přímou či potvrzenou realistickou událost, neboť se jedná o mýtus, ovšem Homérův nádherný epos patří k základním pilířům evropské kultury a civilizace, a proto nelze podceňovat jeho význam a vlivnost. Priamova návštěva Achilleova stanu tak jednak dobře reflektuje to, čeho si dávní Řekové vážili a co považovali za ušlechtilé, jednak inspiruje k takovému chování, kdy spolu i nepřátelé mohou promluvit – žádat se o ohleduplnost – a kdy si jeden druhého dokáže vážit nehledě na to, že se oba obvykle nachází na opačných stranách bojiště.
Číst dálePřeklad: GO – Fyzická a duševní dokonalost
Jedině při snaze o fyzickou dokonalost může člověk dosáhnout duševní dokonalosti a skutečného osvícení. Filosofové a moudří muži starověké Hellady to věděli a kladli velký důraz na mužské ctnosti a estetiku. Zdravá mysl musí být obsažena ve zdravém těle.
Číst dálePřeklad: GO – Znovuzrozené Německo
Přečetl jsem „Znovuzrozené Německo“ od Hermanna Göringa a napadlo mě sepsat několik myšlenek, které s tím souvisí. Zaprvé a předně, kniha není příliš dlouhá, tudíž nebude žádnou velkou překážkou pro někoho, kdo není zrovna vášnivý čtenář. Navíc je to spíše osobní příběh než čistá ideologická práce, čímž je pro mě zajímavější, jelikož muži této doby byli do značné míry dalšími generacemi vyobrazování nespravedlivě. Tato konkrétní edice knihy zahrnuje také předmluvu, která garantuje pohled na Göringův život.
Číst dálePřeklad: GO – Proč je Hitler tak populární a proč potřebujeme nové vzory
Já, Zlatý lev, se s vámi chci podělit o něco důležitého. Tak prosím, prosím, vydržte chvilku a přečtěte si tohle (a čtěte celý článek, než ho začnete komentovat).
Překlad: GO – Divoký hon (dvouměsíční výzva ke zvýšení ušlechtilosti)
Výzva „Divoký hon“ je zaměřena na zesílení pozitivního chování u mladých mužů. Možná už následujete kroky uvedené v této výzvě; pokud ano, pokračujte! Pokud ne, ukažte to kamarádovi, který by z toho mohl mít prospěch.
1. Prvním krokem je trénovat minimálně pětkrát týdně. Výjimkou jsou ti, kteří skutečně mají příliš málo času trénovat pět dní v týdnu. Nicméně, drtivá většina může najít čas trénovat tolikrát v týdnu. Kromě toho, pamatujte, že trénink může zlepšit efektivitu vašeho úsilí, tudíž byste nikdy neměli mít pocit, že trénink překáží jiné vaší práci (mám na mysli převážně studium a podobně). Trénink je jádrem toho stát se slavným/nádherným. Je to jednoduché, každý polobůh je fit!
2. Druhým krokem je přestat koukat na porno, nebo – abych byl konkrétnější – přestat masturbovat u porna. Můžete masturbovat s využitím vlastní fantazie, pokud chcete. Běda! Je nanejvýš důležité uvědomit si, že porno je zbraň zaměřená na mladé muže, z nichž dělá servilní subjekty a impulzivní spotřebitele. Chci, abyste byli agresivní a disciplinovaní. Je zapotřebí vyjmout porno z života mých legionářů, bez diskuze.
3. Třetí krok je přečíst každý den článek. Důvod k tomu je dvojí. Zaprvé to zvýší vaši úroveň moudrosti a stanete se intelektuálně působivější. Zadruhé vás to dostane do rutiny koncentrace na delší dobu. Právě teď sociální sítě udržují vaši mysl v neustálé touze po nové vizuální stimulaci. Je to neblahý zvyk, který potřebuje být kontrolovaný. Proto je užitečné trávit stejné množství času, jako při bezduchém scrollování obrazovky, čtením hlubokých článků. Samozřejmě netvrdím, že prohlížení vašich sociálních sítí je špatné (já prohlížím svůj Instagram každý den). Co říkám je, že musíte udržovat svou mysl na něco koncentrovanou po delší dobu.
4. Čtvrtým krokem je najít co nejepičtější místo ve svém okolí a pořídit si tam slavnou fotku, ideálně když vypadáte nejlépe. Důvody pro to jsou, že je to zaprvé a hlavně zábava. Je to jako hrát RPG, kde jste venku a pátráte po nějakém magickém předmětu. Magickým předmětem je v tomto případě pořízení co možná nejepičtějšího obrázku. Můžete ho nahrát na Instagram a označit jako #legiogloria, nebo ho můžete postnout na mou facebookovou zeď. Pokud žádnou sociální síť nemáte, můžete si prostě užít tu bádavou stránku věci! Je důležité se dostat do přírody a být vděčný Matce Zemi!
Doufám, že se zúčastníte!
Převzato a přeloženo z: https://thegoldenone.se/2016/08/01/the-wild-hunt-challenge-2-months-to-increase-gloriousness/
Poznámka překladatele: Jedná se o volný překlad článku Marcuse Follina. Na mém webu v budoucnu naleznete také další inspirativní články tohoto autora, jehož můžete sledovat na YouTube kanále pod názvem „The Golden One“, případně navštívit jeho stránky.
Několik překladů se též chystám vytvořit k videím dostupným přímo na jeho kanále.
Přeložil Ruthar ze Svatoboru
Překlad: GO – Výzva „Divoký hon“ – Meditace a Půst
Níže jsou uvedeny pokyny pro novou výzvu „Divoký hon„.
Výzva trvá po dobu jednoho měsíce, resp. třiceti dnů (můžete začít kdykoli vám to vyhovuje). Stěžejními body je, abyste do svého života zařadili meditaci a půst.
Číst dáleJak berserkové probouzeli svůj furor?
Tu a tam se na internetu objeví článek o bersercích – válečnících proslulých svou bojovou zuřivostí. Autoři takových textů se mnohdy snaží „racionálně“ vysvětlit a odůvodnit schopnost, díky níž se tito proslulí bojovníci dokázali dostat do běsnícího stavu, kdy se sami vrhali vstříc desítkám nepřátel, nevnímali bolest a rozsévali okolo sebe zkázu na všechny strany. Nejčastěji celý pozoruhodný fenomén spojují s užíváním halucinogenních prostředků, alkoholu, nebo dokonce s výskytem duševních poruch.
Je až zarážející, jak jsou tyto teorie rozšířeny. Pokud by šlo jen o okrajové hypotézy, bylo by o nich možné alternativně přemítat, avšak názor, že se berserkové dostávali do stavu zuřivosti pouze pomocí různých bylin či hub, je mnohými považován za natolik pravděpodobný a logicky odůvodnitelný, že prakticky zaujal přední místo mezi teoriemi, které se snaží do otázek týkajících se berserků a jejich válečného běsnění vnést světlo.
Copak je někdo vážně ochoten uvěřit pouze tomu vysvětlení, že se zuřivost berserků probouzela jen v případech, kdy požili alkohol či houby? Nebo je to jen jediný druh vysvětlení, které je dnešní člověk ochoten přijmout a jemuž je schopen uvěřit?
Podívejme se na celou záležitost z trochu jiné – svým způsobem přirozenější i logičtější – perspektivy.
Autor: Mariusz Kozik)
Berserkové byli sice severogermánští bojovníci, ale jejich bojové šílenství je v historii doloženo i u jiných kmenů (např. u Dáků). Svým způsobem lze uvažovat o tom, že jejich schopnost běsnit na bitevním poli je společná všem Evropanům (a možná i nejen jim). Válečníci odívaní do zvířecích kůží (medvědí, vlčí, lví, kančí…) představují pozoruhodný jev, jenž v sobě spojuje tematiku války a boje s tematikou šamanismu a dávných šamanských praktik, jejichž původ je velmi starý. Vše má značnou souvislost s bohem Wotanem, šelmami, ohněm, hněvem a kovářstvím. K fenoménu bojovníka měnícího se v šelmu postačí uvést několik úryvků z kapitoly „Dákové a vlci“ z knihy „Od Zalmoxida k Čingischánovi“, jejímž autorem je Mircea Eliade:
Číst dáleRozjímání blízké psychologii – část 3. – za prevencí a inspirací
Nepočítáme-li onen (teoreticky) procentuálně poměrně konstantní počet lidí, kteří potřebují spolupracovat s odborníky z oblasti psychologie či psychiatrie, můžeme o zbytku lidí pociťujících určité duševní rozkolísání a neharmonické psychické stavy charakteristické zejména úzkostí uvažovat jako o množině jedinců, pro něž by mělo být možné najít podpůrné prostředky ovlivňující psychiku a mentalitu i jinde.
Prevence a inspirace
Zde je mých devět nápadů, bodů inspirace:
1) Je dobré mít na paměti v eseji dříve zmíněný Epiktétův výrok*. Pomáháobracet mysl k tomu, na čem záleží a co je důležité. Pro člověka je v tomto smyslu stěžejní uvědomovat si skutečné priority, neboť právě ty bývají drahocenné a pomáhají nalézat stabilitu a jistotu. Základní hodnoty se mohou stát spolehlivou a stěžejní kotvou.
2) Vděk v sobě zase nese něco uklidňujícího a vstřícného. Není na škodu, připomíná-li si člověk, za co je skutečně vděčný a čeho si váží. Tuto vděčnost je možné zaměřit například směrem k bezprostředním projevům bytí člověka.
3) Příroda je moudrost a síla. I kvůli tomu je dobré se k ní obracet a prohlubovat s ní vlastní niterní vztah. Je nekonečným zdrojem inspirace i krásy. Čas strávený v lesích, na loukách, na kopcích, v horách či u řek a potoků člověku připomíná přirozené prostředí, v němž se vyvíjeli jeho předkové po desítky tisíc let. Proto je příroda k člověku duchovně tolik štědrá. Poučuje, posiluje, radí a podněcuje. Má svůj řád a zákonitosti, přesto je ve své podstatě nespoutaná a divoká. Není nutné navštěvovat místa z dokumentů a kalendářů. Každá krajina má zvláštní kouzlo. Jen je zapotřebí si to uvědomit, tak jako je důležité být schopen objevit ve své mysli způsob zření a vnímání, jež umožňuje probuzení jemnocitu a smyslu pro duševně i duchovně obohacující pobyt v přírodě.
Číst dáleRozjímání blízké psychologii – část 2. – současný stav
Na internetu je možné najít značné množství rozhovorů s psychology a psychiatry (nebo také přímo jejich přednášky). Není výjimkou, když se takový rozhovor stočí k situaci v České republice a jak to v ní s těmito obory vypadá (ať už z hlediska jejich fungování v našem státě či z hlediska povědomí a edukace veřejnosti, pokud jde o jevy související s vyhledáváním pomoci odborníka – psychologa či psychiatra).
Současný stav
Odborníci, zdá se, mnohdy kritizují současný stav oborů zaměřujících se na psychiku u nás i vztah širší veřejnosti k nim, a vyzdvihují úroveň psychologie i přístup lidí v otázkách duševního zdraví v USA a západní Evropě. Naší společnosti je ohledně celého problému vytýkána nízká informovanost a předpojatost. Řada lidí trpících duševními obtížemi mnohdy neví, kam se obrátit a jak problém řešit. Doprovodným jevem k tomu bývá strach ze společenského stigmatu. Svým způsobem je možné chápat potřebu psychologů v naší zemi inspirovat se Západem, ale zkusme se na věc podívat i z jiné perspektivy.
Je vize blízké budoucnosti, kde drtivá většina občanů dochází na pravidelná sezení s psychologem nebo kde skoro každý bere antidepresiva, správná? Má takto vypadat vyspělá společnost? Nebo je něco špatně? Není jádro celého problému někde jinde? Není lepší pokusit se najít jinou cestu k řešení?
Číst dáleRozjímání blízké psychologii – část 1. – úvod
Občas se v médiích objevují zprávy o tom, že (řekněme) v euroamerické společnosti vzrůstá počet lidí s duševními poruchami a také spotřeba antidepresiv. V Česku navíc údajně chybí mnoho psychologů a lidé čekají dlouho, než se k nějakému odborníkovi dostanou.
Je jasné, že ve společnosti se vždy nacházeli lidé s duševními potížemi, ale nabízí se otázka, proč v současném světě jejich počet tak rychle roste. Odborníci na takový dotaz mohou jistě podrobně odpovědět, ale pro další řádky postačí, když zmíním několik jevů, které se – dle mého názoru – na celé problematice značně a celkem logicky podílí.
Příčiny problémů
Domnívám se, že silným faktorem je podoba dnešní civilizace a života. Jistě, různé druhy duševních onemocnění se objevovaly vždycky, to se dá celkem bez diskuze prohlásit, ale už jen skutečnost, že nyní roste počet lidí trpících duševními poruchami, svědčí o tom, že je potřeba zkoumat podobu dnešní doby (civilizaci, společnost, životní styl, kulturu), abychom si mohli dát věci do souvislostí a vzájemných vztahů.
Svou nezanedbatelnou úlohu sehrává dnes již takřka všudypřítomný internet a s ním záplava informací (většinou ne příliš povzbudivého charakteru). Skrze chytré telefony se lidé pohybují ve světě internetu téměř neustále, přičemž celý tento problém ještě zveličuje existence sociálních sítí.
Číst dále