Domů » Rozjímání » Page 2

Rozjímání

Genetika, předkové, věda…

     Dnešní věda má velmi široké možnosti.Například v oblasti oboru genetiky lidem nabízí rozbory jejich DNA k různým účelům. Tyto rozbory mohou sloužit k vytvoření ideálního stravovacího plánu nebo k ověření otcovství či k celé řadě jiných účelů. Jedním z nich je třeba možnost zjistit, odkud pocházeli předkové určitého jedince. Taková možnost jistě osloví mnohé vlastence a také každého, kdo se zajímá o své kořeny a o historii.

     Zdánlivě by se mohlo zdát, že tento vědní obor umožňuje upevnit vztah daného jedince k jeho národu, kultuře, rase či půdě, ale kdo dnes může tvrdit, že by právě na tyto hodnoty kladla současná věda důraz?

     Podíváme-li se na internetové články, které se této problematiky týkají, zjistíme, že mnohé z nich jsou psané vyloženě účelově a určitě ne tak, aby zmíněné hodnoty podporovaly. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Tyto články „postavené“ na genetice většinou tvrdí, že naši předkové pocházeli z úplně jiných krajů, než předpokládáme, (např.) že skoro nikdo nemá právo zvát se Čechem, protože jím nikdo fakticky „čistě“ není a tak podobně…

Účel je jasný: definitivně podrýt vztah jedince k jeho národu, rase, Číst dále

Barbarství a civilizace

„Cimmeřan se rozhlédl okolo sebe, znovu zmaten výbuchy zlomyslného

smíchu, které vyvolala Kothiáncova jízlivá poznámka.

Conan na této poznámce neshledával celkem nic veselého a žil v

civilizovaném světě příliš krátce na to, aby pochopil křivolaké myšlení

civilizovaných lidí. Ti jsou bezohlednější, méně čestní a proradnější

než kterýkoliv divoch. Civilizovaní lidé jsou totiž mnohem větší

hrubci a hulváti, protože vědí, že takoví v zásadě mohou být, aniž

hrozí nebezpečí, že jim za to někdo rozetne lebku.

Robert Erwin Howard

 

     Je velmi pravděpodobné, že dnešním civilizovaným lidem by mohl výše uvedený úryvek z díla Roberta Erwina Howarda připadat poněkud příkrý a brutální, přesto je však velmi výstižný, zejména pro naši civilizaci. Zamyslíme-li se nad podstatou takzvané civilizované společnosti a podstatou společnosti barbarské, můžeme zpozorovat jistě řadu rozsáhlých rozdílů, avšak pro následující řádky zůstaňme u příkladu, který Howard v tomto úryvku nastínil Číst dále

Chráněno: Nejsme křesťané, nebudeme muslimové…

Požadovaný obsah je chráněn heslem. Pokud jej chcete zobrazit, zadejte prosím nejdříve heslo:

Fysis Zimy (Videoklip)

Wotan a já

!!! Nové album – Osud Temného !!!

Více ZDE a ZDE.

Bohové a Bůh

     Když se jednoho dne setkalo stále se rozšiřující křesťanství s pohanskými kulty a polyteistickými náboženstvími, muselo se v myslích bystrých lidí tehdejšího světa postupně zrodit povědomí o nástupu nové doby. Doby, v níž nebude místo pro koexistenci starého náboženského obyčeje vedle velkoleposti nového Boha.
Křesťané zažili opravdu krušné chvíle, když se krčili ve stínu soch antických Bohů, ale nelze jim upřít odhodlání i odvahu s jakou se zuby nehty snažili prosadit svou neobvyklou víru, což se jim koneckonců roku 313 n. l. díky ediktu Kontantina I. a Licinia podařilo. Milostiví křesťané rozhodně nezaspali na vavřínech. Nezapomněli na příkoří, jež museli vytrpět, a hlavně neodpustili. Dokonale oplatili stejnou mincí, avšak s větší rozhodností a tvrdším důrazem. Netrvalo jim to ani sto let, od Milánského ediktu, a už z jejich učení Theodosios I. udělal státní náboženství. Kam to všechno vedlo není třeba rozebírat. Podstatné je, že pohanští Bohové byli sraženi na kolena a vrženi do hlubin zapomnění.

Světlo a Les Číst dále

Nenávist a láska

Láska i nenávist hrají významné role. Vystupují ve stavech, vztazích a emocích.

Nenávist a lásku lidé často vnímají jako dva protipóly. Jako kdyby se princip lásky s principem nenávisti s určitou samozřejmostí vzájemně vylučovaly. V takovém případě by se nám pak jevily dvě různé a naprosto odlišné cesty. Cesta lásky a cesta nenávisti.

Křesťané se nás snaží přesvědčit o tom, že nejvyšší hodnota je láska (samozřejmě v tom slova smyslu, v jakém se jim to nejlépe hodí), humanisté neoddělují lásku od soucitu a lidé namlouvající si, že se zabývají duchovnem se ohání výroky typu: „všechno je láska“.

Naproti lásce pak stojí nenávist, která má představovat její pravý opak. Nenávist je tedy považována za cosi naprosto zlého, zavrženíhodného a nesmyslného.

Je tomu skutečně tak? Jedná se o jasné protiklady? Opravdu se láska a nenávist od sebe tak hodně liší?

Projekt NS

Číst dále

Wotan a Já

Ze všech bohů, které uctívali naši předkové, mě vždy nejvíce oslovoval Wotan, bůh se vztahem ke smrti, magii, obětování, runám, moudrosti a vědění, válce, poezii či běsnění a šílenství.

Archetyp, kterým tento bůh oplývá, se nevyskytuje pouze v germánském pantheonu. Najít jej můžeme i u Keltů, Slovanů či například u Baltů. Ačkoli se mohou teorie o tom, kterým bohům může Wotan v ostatních pantheonech odpovídat, lišit, osobně vnímám jeho charakter zejména u slovanského Velese a keltského Cernunna, případně Esa. U Baltů Wotanovi patrně odpovídá Velnias.

Číst dále

„Duchovní člověk“ v závoji iluzí

Velká řada lidí se v dnešní době zajímá o duchovno, resp. duchovní vývoj či různé duchovní cesty a způsoby života. Není na tom nic překvapivého. Naopak je poměrně logické, že povrchní a materialistická společnost, jež nás dennodenně krmí svými ideály, nenachází živnou půdu u všech jedinců. Někteří lidé jednoduše netouží pouze po penězích, luxusních automobilech či vilách s heliportem. Někteří lidé nevidí úspěch ve slávě, v množství vysokoškolských titulů či ve vedení úspěšné firmy.

Čím dál tím častěji se objevují jedinci inklinující spíše k duchovním hodnotám. Hledají, zajímají se, pročítají si literaturu zabývající se duchovnem. Mění svůj životní styl, vyhledávají podobně smýšlející lidi či různá společenství. Výrazně se staví na stranu klidu, míru, tolerance a pochopení.

 

Je snad něco špatného na tom, že se někdo zabývá duchovními cestami a hodnotami? Rozhodně ne.

Je snad něco špatného na formě, která onen soudobý „duchovní“ trend charakterizuje? Rozhodně ano.

Číst dále