Zamyšlení

Someday You’ll Return – Můj výklad díla

!!! Následující text nečtěte, pokud máte v úmyslu si hru Someday You´ll Return zahrát a nechcete předem znát její děj (či jeho klíčové momenty, včetně rozuzlení), neboť následující řádky se budou příběhu hry podrobně věnovat. Nechcete-li se o jednotlivých částech děje předem nic dozvědět, vyhněte se čtení dalšího textu!!!

!! Pokud však nemáte v úmyslu hru hrát (nebo vám nevadí seznámit se s jejím dějem od začátku po samotný konec), pak můžete vnímat následující řádky jako zamyšlení povahy psychologické, filosofické či sociální !!

Již ve své nedávné recenzi na pozoruhodnou českou hru Someday You’ll Return jsem vyjádřil svůj obdiv k tomuto vynikajícímu dílu. Nyní se pokusím obsáhle nastínit své pochopení hry jako celku, zároveň však hned zkraje uvádím, že můj výklad je nevyhraněný a nedogmatický. U hry, jakou je Someday You’ll Return, tomu jinak ani být nemůže, neboť její povaha a celková koncepce příběhu, jak se zdá, nějaký striktně jasný výklad neumožňuje. Trochu mi to připomíná například důležitý přístup k chápání obrazů či symbolů, který vyzdvihoval rumunský religionista Mircea Eliade. Obraz nebo symbol z podstaty nelze zredukovat do jedné roviny výkladu. Podle Eliadeho je takový přístup horší, než případné zkomolení. Domnívám se, že totéž platí o mýtech, bájích či příbězích obecně. Když je někdo ohraničí jediným způsobem nazírání (dogmatem), ochudí je, neboť, jak mi připadá, v jejich přirozenosti je něco, co je vlastně transcendentní, omezené jen minimálně (pokud vůbec), mnohovýkladové.

Musím uvést, že přesně nevím, odkud začít. Pohrával jsem si dokonce i s myšlenkou, že bych výklad začal od konce hry, ale raději začnu od spuštění hry po její ukončení a následně rozeberu některé jevy zpětně. Nyní ale už k výkladu hry samému.

Jakmile jsem na začátku hry narazil na citát z díla Carla Gustava Junga, zbystřil jsem, neboť mě napadlo, že by hra mohla být svým způsobem ryze symbolická. Do té doby jsem o ní věděl jen tolik, že hlavní postava jménem Daniel spěchá do lesů nalézt svou ztracenou dceru. Jistě, mělo jít o psychologický horor z lesů České republiky, což mi bylo známo, ale ten odkaz na Junga mě okamžitě vedl k podezření, že by vše mohlo být nějakým snícím procesem. Dávalo by to totiž dokonalý smysl, neboť v tomto ohledu už jen pouhý námět hry vypadá jako nějaký typický sen zachycený Jungem při terapii některého z jeho pacientů. Máme tu otce (maskulinní princip, vědomí) ženoucího se do lesů (les je jedním z častých symbolů nevědomí), kde se ztratila jeho dcera (anima, feminní princip). Jako vystřiženo ze snu!