Zamyšlení
Someday You’ll Return
Když jsem před několika lety zaznamenal, že by měla vyjít nová počítačová hra odehrávající se v lesích České republiky (a spatřil k ní upoutávku), měl jsem jasno v tom, že si tuto hru chci zahrát. Someday You´ll Return, jak se toto dílo nazývá, jsem si zakoupil asi tři čtvrtě roku po oficiálním vydání, tedy někdy koncem ledna roku 2021.
Upoutávka:
Lákavý žánr
Původně jsem o hře věděl jen tolik, že má jít o psychologický horor, v němž hledá otec svou ztracenou dceru uprostřed lesů. A snad i to, že hru vytvářelo jen dvoučlenné studio (ačkoli později se snad přidali nějací další lidé). Tušil jsem, že by se mi hra mohla líbit, ale rozhodně jsem nečekal, že mě osloví až tak silně, jak se jí to podařilo. Po prvním dohrání jsem ji musel dohrát znovu a později ještě několikrát.
Psychologický zážitek
Když mě po spuštění hry uvítal citát Carla Gustava Junga, napadlo mě, že hru a její příběh je možné vnímat na různých úrovních a hned z několika perspektiv. Vzpomínám si, jak mě už pouhý začátek vtáhl do děje. Automobil uhánějící na dálnici, marná snaha dovolat se dceři, o níž jsem zatím jako hráč nevěděl, jak je stará, ani proč se pohřešuje. A jízda ubíhá rychle, vozidlo opouští dálnici, odbočuje na stále nižší a nižší třídy silnic, až skončí na lesní cestě, kde hra skutečně začíná.
Číst dále