Domů » Rozjímání » Příspěvky » Tabu

Tabu

    Když „je něco tabu“ znamená to jednoduše, že se o tom nemluví, není tomu věnována pozornost. Ale v době, kdy mají média velkou sílu zaměřit se na určité téma a věnovat mu pozornost opravdu vytrvale a silně, leccos přestává být tabu. Aktivisté ze všech možných skupin společnosti se každou chvíli snaží něco odtabuizovat. Do myslí většiny lidí se snadno dostávají určité typy myšlenek, jež mají tendenci být považovány za správné, aniž by prošly kritickým hodnocením. Jednou z nich je i představa týkající se detabuizace. Tato představa říká: „Není dobře, když je něco tabu.

     Ve skutečnosti však některá témata tabu jednoduše být mají, přičemž je jejich tabuizace dána vývojem společnosti a kultury. Určitá témata jsou tabu, protože tomu tak chtěla přirozenost. Svým způsobem je důležité, aby některým – zejména morálně nepřínosným (resp. škodícím) – tématům plošná pozornost věnována nebyla. Detabuizace totiž vynáší na světlo mnoho kvalitativně nevalných jevů. Tyto jevy sice jsou přítomné už od počátku lidstva, avšak právě jejich přirozená tabuizace dokázala zajistit, aby celek mentálně, fyzicky a duchovně nedegeneroval. Ve chvíli, kdy je určitému tématu věnována větší pozornost, dostává se toto téma na výsluní. V tom spočívá jeho detabuizace.

     Je důležité přestat uvažovat o tabuizaci jako o něčem špatném a škodlivém. Drtivá většina tabuizovaných témat byla tabuizována přirozeným vývojem, což svým způsobem znamená: z dobrého důvodu. Většinou šlo o zavržení neslušných, zvrácených, opovrženíhodných, neušlechtilých, dekadentních a nemorálních jevů, které byly přirozeně (automaticky) považovány za špatné nebo minimálně nehodné pozornosti (natož obdivu).

Je potřeba si uvědomit, že ne každá tabuizace je špatná a ne každá detabuizace je dobrá.

 

Ruthar, listopad 2018